Pastorek
Pastorek, rka, m. O původu slova p. (= pasyn) vz Gl. 224., Bž. 237. P. = prvnějšího muže n. ženy syn. V., Pč. 31., Dal. 33. Der Stiefsohn. Hořko od macechy p-kovi a též nesladko od p-ka maceše. Č. M. 401. Otčím a macecha na pastorky ne tak laskaví jsou, protože žádný z nich rodičem není. Kom. J. 600. — P., rku, pastorec, rce, m., hřídel, v nějž dlaby vřezány jsou a který kolem, jehož zuby do dlabů těch sahají, otáčí, das Getriebe, Vorgelege, die Treibwelle, der Treibling, Kumpf. Sedl., D. Zděře na p., kruhy k p-ku, D., u pily kolečko na pa- storci. Us. — Jg. — P., kolo pudné, das Treibrad, Getriebe, které se klikou přímo pohybuje; kolo, které se pohybuje pastor- kem, nazývá se kolem sledným. S. N. Vz Prm. III. č. 20. — P., příční stěny mezi okny. Až se ?-k? zatřesou. Sá. — Pastor- kyně, ě, f., prvnějšího muže n. ženy dcera, die Stieftochter. V. — Pastorna, y, f., Pastors- wohnung, f. — Pastorní, Stief-. P. syn, dítě, otec, matka. D.