Pateř, páteř
Pateř, páteř, e, m., z lat. pater noster (otče náš, modlitba Páně), zastr., das Vater unser. Páteř říkati. Pověděti komu p. (latinu mu dávati, natříti mu uši, nazpívati mu). L. Vz Domluva. Č. — P-ře, hodiny, modlení, das Stundengebet. Ráno na pateře zvoniti. Klat. Pěti p. Pass. Někaké pateře pějí. Št. Do kóru choditi, na pateřích, na modlitbách bývati. Št. 168. — Páteře, breviář, modlitební knížka. L. — P. v růženci, větší zrnko mezi menšími znamenajíc, že modlící se má říkati otčenáš, kdežto drobnější zrnka zdrávasy slovou. S. N. P., otčenáš. Dal. 60. P., často zdrobněle:pateříčky. Gl. 225. Pateře, růženec, der Rosenkranz. Jg. Vzeli jim mnoho páteřův akštejnových. Pč. 18. Pateře říkati (růženec se modliti). Ros. Odzpívali mu za to dře- věných pateřů (byl bit). Č. — P., vše, co růženci podobno, ku př. perly na niti. Plk. — P., množství, řada, Reihe, Menge. Šla napřed, za ní jiných dlouhý pateř. V. P. dětí, cibule, česneku. Us. na Mor. Vz Patora. — P., příhbí ve hřbetě, pater hřbetní, das Rückgrath. P., hřbet, u kostry zvířecí hadovitě se prohýba- jící sloup kostěný, který činí základ dříku, hlavu nese a k němuž pánvice se připojuje; skládá se ze 24. obratlů, kosti svaté (kříže) a kostrče (háku). Vz S. N., Schd. II. 322. U zvěři: hřbetnice. Šp. Mozek v pateři. V. P. hřbetový všeho stroje podpora jest. Kom. J. 259. Ten tomu pateře láme. (chutná mu. Vz Hlad. Č).Na pateře zvoniti (mastiti komu záda holí). C. Vz Kosť. — P. n. hřbet hory, Rücken, m., V. — P., stroj k zdvíhání vody skládající se z řetězu bez konce nádob na- běracích, otáčivého kolem dvou hřídelů, mezi nimiž jest napiat. Vz KP. II. 104.