Patka
Patka, y, f., zadní n. spodní díl něčeho, das Widerlager. Koflík bez patky (bez spodku). V. P. u pily, zdvihací čep, Hebzapfen, m. Sedl. P. klínu. P. ve mlýně, der Armkopf. Šp. Pro každou niť v brdě je očko, dolejší čásť jeho slove p. Hk. — P. v horn., konec ostří nebozezu hornického. Us. Příbr. Č.— P., pa- lejtra, panejstra, posylačka, rubačka, rubalka, palaestra. V Chrud. Kd. — P. chleba, skrojek, Ranft, Anschnitt, m. — P., na Slov. násypek u domu; pětka, der Fünfer. Plk. — P., u ka- bátu klapka nad poboční kapsou. Dch., Brt.