Bučeti
Bučeti, byčeti, 3. pl. bučí, buč, buče (íc), el, ení, bučívati; býknouti, knul a kl, utí; brüllen, muhen. — absol. Kráva, býk bučí. V., Kom. — komu. Jí býk bučí. Puch. — na koho. Kráva na tele bučí. — za kým: kráva za teletem bučí. — komu do čeho: do uší.