Páv
Páv, pávek. V MV. nepravá glossa. Pa. Mkl. Etym. 234., Brm. II. 2. 684., Kram., Slov. Sedí-li p. při bouřce na střeše, uhodí prý do toho stavení hrom. U Král. Hrad. Kšť. P., když mu nezbeda kluk vzácné peří z ocasu škube, žaluje svému pánu: Tr-há, trhá! Brt. Dt. 61. P. v mor. národ, písních. Vz Brt. N. p. III str. LXXXVII. — P. = mor. tanec. Brt. — P. = souhvězdí Stč. Zem. 25.