Pavouk
Pavouk. Cf. Mkl. Etym. 231., Km. 1885. 198., Odb. path. III. 915., Šrc. 80., Kram. Slov., List. fil. XII. 327., Hlb. XXXII. (rej- střík). Zármutek ho přejde, jako pavouk slunečnici. Šml. P. ranní hosť, bude v domě mrzutosť, eine Spinne am Morgen macht Kummer und Sorgen. Dch Pověry u p-ku vz v Mus. 1853. 489. — P., znak písma. Šf. III. 196 — P. = pavoukovité chapadlo při zemním vrtání, die Spinne, Spinnen- büchse. Hrbk.