Pecen
Pecen, cnu n. cna (Bž. 79.), pecnec, gt. pečence, pecník, u, pecínek, pecének, nku, m., bochník, kruch chleba neb čeho jiného, Laib, m. Mkl. B. 151. P. chleba. Jg., Pč. 19. Dáti se do kláštera pro věčný pece- nec. Hus. Lépe za svým krajícem, než za cizím pecnem. Jg. Snadší k pecnu než krajíci (každý sahá). Ros. Překroj p. a dej obě půle. Pk. P. sádla. Aesop. P. sýra.