Budějovice
Budějovice, pl., m., od ,Budivoje'; něm. Budweis. Budějovice, gt. Budějovic, dat. Budějovicům (u Hájku také: Budějovicím, ale -ům lépe), akk. a vok. Budějovice, lok. v Budějovicích, instr. Budějovici (jako: hráči, biči), avšak i Budějovicemi. (Zk.) Gt. Budějovic je starý gt. jako: pět tisíic, loket, Vz -ice. — B. České, Budweis, B. Moravské, Budwitz, Mährisch-Budweis. — Psávalo se i: Budivojice, Budvojenice, Budivojovice. Jg. — Budějice. Er. P. 455. — Budějovský, pl. Budějovští. — Budějovan, a, m., Mus. — Budějovanka. Mus., Brt. Vz -ice.