Péče
Péče. Mkl. Etym. 235. P., cura. Ž wit 54. 23. Dáti někoho někomu na péči (na vychování). Us. Dbv. Tepruv byl bych tu bez péče. Alx. Ty řeči na péči vzala (uva- žovala o nich). Kanc. Měl se na péči aby ne- upadl. Us. Péči něčemu věnovati. Anth. I. 3. vd. V. Na péči někoho míti; Z své péče někoho pustiti. Št. Kn. š. 88. Aby na péči se měli a jemu (ďáblu) při sobě více místa nedávali. BR. II. 38. a. Péči míti = vojen- sky se ostříhati před nepřátely po jich od- povědi. Na někoho péči míti, sich vor ihm hüten. Často v Arch. Bych měl na ně péči míti a oni na mě nic. 1478. Máme-li na vás péči míti čili nemáme. 1513. Pal. Rdh. I. 184., 185. Ať má na mne péči (ať se má přede mnou na pozoru). Mtc. 1. 1870. Lépe bez péče málo mieti, než s strachem mnoho obséci. Ezp. 635., 636. Kde p., tu starosť. Us. Bž. Všecka knížata sám sobě na práci a v svou péči vzal. Abr. II. 252, Ledajaká p. a sen s očí uteče. Bž. exc. — oč, o čem. Nenie tobě péče o žádném. Kar. 103 Žádné péče neměl o penězích. Výb. II. 928. A ti o nás péči jmají. Pass. Aby o pokrmu péči jměli. Pass. Snažnú péči o něm jmieti. Hr. ruk. 31. Takú má péči o těle. Št. Kn. š. 6. Má o něm péči jako otec; Neroď toliko sama o sobě péči mieti. Hus I. 138., III 32. (36.). — nač. Neměl naň žádné péče. Půh. I. 117., 124., 126., 153. Aby na to péči měli. Sv. ruk. 92. Věčší na tě péči maje. Hr. ruk. 405. Péči vždy naň jmieti musí. Alx. V. v. 848. (HP. 21.). A nenie tobě péče na nižádného, neb nehledíš osoby lidí. Hus II. 395.