Peklo
Peklo. O pův. slova cf. Čern. Př, 43. Znali-li Slované p. a co původně znamenalo? Vz Phľd. 1894. 227. Nesnadně sobě lidé zlí dobývají a pracně pekla, jako dobří nebe. 151. Gr. 306. Věc věčná p. horoucí (o věci trvanlivé). CT. Tkč. Máš-li do pekla, to voľ aspoň na peknom koni. Phľd. 1893. 7C0. I v pekle raz v roku hody bývajú (Peklo je meno niekterym krčmám). Ib. 1894. 442. Pře- letěl přes p. (o zrzavém). Mor. NZ. V. 545. Di v pekly. Val. Brt. 1). II. 361. Člověče hřeš, pekla neujdeš. Slov. Nov. Př. 26. — P. = jáma před otvorem k peci. Také slez. NZ. III. 198., IV. 11.