Pěkně
Pěkně, vz Pěkný. P. psáti, V., někoho odíti, D., někomu děkovati, Dch., někoho chlácholiti, Sych., se s někým smluviti (dobře), Har., se nésti, si choditi, hráti; jest p. na den. Ne vše pravda, když se p. mluví. Pekne a krásne ho pres lavičku previedol (= okla- mal ho). Mt. S. P. se to dělá. Dch. Tomu každému (kdožby k soudu nepřicházel) má nejprve pan sudí pěkně pověděti, aby se toho nedopouštěl. Zř. F. I. P. se rozešli. Bart-