Pěkný
Pěkný. Mkl. Etym. 238., List fil. XII. 339. Komp. u St Jičína: pěkenší. Vhl. P.= sličný atd. Čím kdo pěknější, tím čertu milejší; P. dietky. Št. Kn. š. 22. Pěkní rádi bývají hrdi. Lpř. I došek keď pristrojá, je pekný. Slov. Br. MBš. — k čemu. Ovoce s vidění p-né. Hus I. 276. P. k pohledění. Výb. II. 1376. — Obilí p. v zrné. Us. — P. = dobrý atd. P. poručení. Dch. Však je
to p. věc, kdo miluje koho. Sl. ps. 58. U lidí
v p. očích býti. Hkš. — Inten. Zachoval
si pěkných peněz. Brt Měl přec p. věc
(hezké jmění) ... Us. Vk. Načkáte se na to
ještě chvilku pěknú (dlouho)! Kká. Š. 6. — P., sam. u Roztok. — P. Ves, Schemers- dorf (Šemeřice), ves u Kaplice.