Peň
Peň rostlin Vz Čl. Kv. XXIV., Slb. XL1V., IX , Rosc. 4 V M V. nepravá glossa. Pa Ratorasl nemuož nésti ovoce sama, je- diné leč ostane ve pni Jáť jsem p. a vy ratorasle. Ev. olom. 321. Juan. 15 4. a 5. Vinný p. Hrb. exc. Šlechetný ščep bývá z pľani, když se starý peň odpľaní Alx. Anth. I. 3. vd 35. Na dvou ratolestech deset větviček Drží jeden peň (ruce-prsty- tělo) Mor. Brt. — P. = špalek. 1 starý, opálený p. je pěkný, když ho přistrojí (bláznu svědčí každá čepice). Val. Vck. — P. = pařez. Částky pně: kůra, běl, červeň,
stržeň. Val. Brt. D. 247. Vz Pňůvka (dod.)
— P. hory. Od sedla brennerského pne se
velehorský p. oetzthalský. Tl. M 12. — P. včel 1552. Wtr — P. Hlava závorky v zámku = čásť závorky ze zámku vyčníva- jící, der Riegelknopf; čásť její slabší v zámku ukrytá slove peň, der Riegelstift. Vz Včř. Z I. 53. P. vrtáku. Vz Včř. II. 37. — Ve Pni, les na Libějicku. Blk. Kfsk. 654.