Buditi
Buditi, ím, 3. pl. dí, buď, dě (íc), il, zen, ení; budívati = ze spaní vyrážeti, wecken; drážditi, Reizen. Kořen jest bud, skr. budh, lit. pabundu (probouzím se). Schl. — co. Kteříž naději budili, lépe: do nichž nadíti se bylo.Pk. —koho. Spícího lva (psa) nebuď. Ve mlýně nehuď a ožralce, když spí, nebuď. Rým. B. zlenilé (povzbuzovati). Jg. — koho kam: do práce. Jg. — koho z čeho: ze spaní. Us. A mě ze sna budí. Er. P. 492. - koho čím: Lidské srdce okem budí = povzbuzuje. L. — co kde. Touhu po otčině v někom buditi. Ml. — se = špatně spáti, schlecht schlafen; ze sna se vyrážeti, auf- wachen.