Buditi
Buditi; vz Búzeti, Mkl. Etym. 25. — co: nelibý pocit, soucit, obdiv; pohled na něho budí soustrast. Us. Pdl. To budí úžas. Sbn. — co čím. Električnosť třením b. Mj. B. něčím v někom lásku k mateřské řeči. Tf. — co kde: v lidstvu sílu. Vlč. V lu- činách se budí kvítí. Kyt. 1876. 10. Nervy v nás představy budí. Osv. I. 145. Divoké vln zápasy ve skalách budí ohlasy; Síla budí život v žilách ochablých. Vrch. —- co k čemu. Láska, co mne k písni budí. Čch. Bs. 3. — co proti komu: cit odporu. Osv. I. 276. — kdy. Příroda na jaře k novému životu se budí. Us. Pdl. Každým vystoupe- ním budila nové nadšeni. Vlč. Zl. v ohn. I. 62. Jáno, milé Jáno, budívaj nás ráno, než vynde slunečko. Sš. P. 734. — z čeho. Laštověka, černý pták, ráno vstává, šviho- tává, mladé ludi ze sna budí. Sš. P. 197.