Peruť
Peruť. Mkl. Etym. 240., List. fil. XII. 335. Jakási těžká p. zavanula nad chalupou. Hlk. Na p-těch slávy. Posp. Život prak- tický mu značivě polámal p-ti vší blouzni- vosti. Šml. P. myšlénky, Dk. Aesth. 60., mhly, Čch., vichru, Kká., hvězdnaté noci. Vrch. Temno níž a níž svou klade p. lehce klamavou. Vrch. Peruť smrti ho ovanula (umřel). Tkč. Aby ta podezřelosť byla pod p-tí (tajně) vyhledána. 1570. Wtr. I pod p mi jeho ufati budu. Ž. kl.