Peruť, i, peroutka
Peruť, i, peroutka, y, f., perutí, pe- routko, a, n., v již. Čech. peruto. Kts. P. = křídlo ptačí, der Füttig, Flügel, die Schwinge. Vz S. N. V. Na perutech větru, pověsti sláva letí. Puch. P-ky od koroptví jísti. Ler. Zlomiti p-ti. BO. Vz Letka. — P. větrná (při větrném mlýně, lopata, která mlý- nem pohybuje sama jsouc větrem točena), der Windflijgel. — P. vesla (konec Široký), das Ruderblatt. — P., peroutka = kosinika, křídlo k smetání, der Flederwisch. P-tí prach stírati, něco omésti. Us. P-ky prodávati = na ocet zůstati (o ženských). Šm. — P., rybí plýtva, die Flossfeder. V., Kom. J. 145. — P., hráz v řece, potoku atd. z nasypaného kamení. U Strakonic. Slm. — Peroutka, kytka z peří, Federbusch, m. Nej.