Analogie
Analogie. Přidej: A. znamená vniternou podobnosť nějakého předmětu ke druhému. Km. Vz Podobí. A. jest vedlé hláskových zrněn nejmocnějším činitelem ve vývoji ja- zyka. Koř. 30. a násl. A-ií rozumí se nejistý ale pravdě podobný úsudek, jímžto přiklá- dáme předmětu m vlastnosť nějakou x proto, že táž vlastnosť shledává se pří předmětech jiných, které jsou s m stejného druhu. Na př. neobvyklý v češtině nové infinitiv léci (od slovesa lehu m. lehnu) pokládám za správný podlé obdobných infinitivů moci, dosíci a p. Někdy však vidíme podobu tam, kde jí není a tu soudíme dle obdoby chybné, na př. když myslíme, že sudí jest jméno téhož druhu jako boží a skloňujeme dle toho gt. sudího, dat. sudímu atd. m.: sudí, gt. sudí, dat. sudí atd. podlé Paní. Vz více v Gb. Úv. 33. a 34., Listech filolog. I. 47. Jg. Slnosť. 42.