Pěsť, i, pěstka
Pěsť, i, pěstka, y, f., zavřená ruka, sta- žená hrsť. Kom. J. 260. Die Faust. Vz Pět. Tvořeno příponou -tb Bž. 230. P. = pes + tb. Mkl. B. 116. Cf. také Mkl. a L. 40. 114. P. zaťatá, geballt. D. P. udělati; ruku v p. zavříti; dáti, udeřiti pěstí, Jg; pěstí tlouci. Rkk. Dal mu pěstí za ucho. Sych. Hladil ho pěstí, až ho okrvácel. S pěstmi se potkávali. Kom. Hra v pěsti. Hlas. Pěstí někomu hroziti. Kom. Bíti koho pěstí do obličeje; Kde p. rozhoduje. Nt. Udeření, rána pěstí; pěstí něco doraziti. Dch. Dostal se s nimi na pěstě. Us. u Rychn. Pěstmi někoho milovati (tlouci). Po pěsti umí mlčeti (když byl bit). Reš. Pěstí se jim obránil. V. Padla muži přes pěsť (byla bita). Us Hruška jako p. V. Má co p. za ušima (potutelný). Sych. To jest jako p. na oko. To sa mu síde ako päsť na oko. Mt. S. To „se hodí co p. na oko. Us. Vz Chybo- vání. C. Udělal to na svou pěsť, šp. dle něm. auf eigene Faust m.: učinil to o své ujmě, Sb., na svůj vrub, Kmp., Km., od své osoby. Rs. Také: Sám od sebe něco učiniti. V. Ht. ve svém Bruse 282. uvádí také: o své vině: Zrušila jsem lásku ne o své vině; že jsou nás podvedli, od sebe rozvedli falešní lidé (před že přidej: než proto n. než tím). Er. P. 186. b. V Pč. 49. čteme také tuto frasi: Dostal bituňku 30 grošov a to mu Aleš dal svú rukú. Vz Újma, Vrub. Na svůj vlastní vrub nechtěj proti pěsti bojo- vati. Vk. Jest věru věc těžká, pěstí zabiti ježka. Č. Vz Nemožný, Marný. Má ho rád jako p. na tváři (co jiskru na ruce). Vz Ne- návisť. Naběhl mi na p., na plnou p. Vz Msta. Č. Vtípí se, když dostane pěstí za uši. Vz Hloupý. Č. Od slov k pěsti. Vz Odhodlaný. Lb. Nevděčnému nic není vděk, by mu pak i za krk pěstí dal. Jg. — P., míra koňské výšky, rovná se 4 palcům nebo 0,105 metru.