Bůh. Bogô, suskr. bhaga. Glück, Herr. Mkl. aL. 272. B. odvozuje se od kořene ba (bhâ), jenž znamená stkvěti se. Slovo to znamenalo tedy původně světlo. Šmb. S. L 289. Cf. Mus. 1863. 144., S. N., Enc. paed. I. 803.— 807. B. zní na Zlínsku bů (pámbu, pambíček).Brt. Bohové pohanští. Dal. 33. U bozie. Z. wit. 55. 11. Člověk z Boha (dobročinný). U Brušp. Mtl. Aby sto bohů do toho (udeřilo)! Us. Šd. Dej nám pán Bůh, dejž to pan Bůh (říká se o tom, kdo vše stále odkládá). U N. Bydž. Kšť. Neví, je-li pán Bůh, není-li pán Bůh (neví jistoty). U Rychn. Grth. Nevěřiti v Boha je jako dí- vati se na hodiny a nevěřiti v hodináře. Šmil. v Osv. 1880. 138. Ba, jako že B. nade mnou, Ja, so mir Gott. Bez Boha nikdo blažen. Lucian. Dáme to huž na Boha. Kv. 1884. 564. Dostanete 500 zl. za ovoce a já dostanu Boha (m. čerta, eufemismus). Na Zlínsku. Brt. Kdo hledá upřímně Boha, najde ho i v pekle. Hnš. Chudým lidem pro Bůh dávati. Reš. Na ty bohy = na štěstí. Vz Zbohy. Val. Vck. Pro Bůh něco činiti, Hr. rk. 11., trpěti. Dal. 50 Kosíř a dcera jeho pohánějí Šutera, že její věno drží bez Boha a bez práva, wider Recht und Gewiesen. Sd. kn. opav. Z Boha člověk = dobrý. Mor. Brt. D. 201. Pán Bůh náš, my jsme jeho děti, bude-li nás tu chcet mít, musí nás živiti. Sš. P, 611. Žalobník žaluje k Bohu a k věrnému právu na odpovídatele; Pán B. nemoc naň dopustil; A o to se dávám k Bohu před věrným právem, čím mám o to s niem rozdělen býti; Bůh ví, že jsem ji- ného pána nehledal; B. smrť naň dopustil; B. dej dobré jitro. NB. Tč. 3., 12., 65., 103., 147., 198. Toho B. Nedej!; Jehož B. ostřež. 1477., 1482. (Listy hraď.). Sedá mi v mém dědictví bez Boha a bez práva; Když by B. otce neuchoval. Půh. I. 194., 300. Pokloni se Bohom. Rkk. Otec všech nás B. jest. Gh. Pohan k svým bohuom biežal; Bohu sě modléc; Jeden B. nade všemi námi. Pass. 14. stol. Jeden B., jeden byt, jedna podstata; Dáti komu z milosrdenstvie almužny pro pána Boha; Což kto miluje více než Boha, ten to za boha má. Hus I. 12., 423., II. 23. B. otec, B. syn, B. duch svatý; avšak ne třie bozi, ale jeden jest Buoh; To je v boze. Št. Kn. š. 14., 62. Ať ho pan Bůh sondí; Odpusť mu pán B.; Jest u Boha, u pána Boha; Ať mu tam pán B. jako on jiným (o mrtvém). Tkč. Každý o sebe, B. o všecky (se stará). Šd. Člověk píše, pán B. maže. U Litomyšle. Bda. B. vidí a řídí; B. poráží i obdaří; Kdo se Boha spustí, toho B. opustí. Tč. exc. Boha vzývej, sám ruky přidej ; Bába přede, B. jí nitku vede; B. napřed a já za ním; Polekej, Bože, jenom nezahub; Člověk tak, B. jinak; Chval Boha jak moha. Šb. uč. Lékař léčí, B. uzdravuje; Kdo Bohu slouží, dobrého má hospodáře; B. dal den, B. dá i pokrm; Pán B. řídí noc i den; Kdo s Bohem počínává, ten všeho dokonává; Bez Boha ani přes práh noha. Bž. exc. Ani pán B. se všem nezachová. Lpř. B. je starý davatel, divotvorce; B. nespává, neopouští. Km. Boh není povodec, ale pomstvitel zlého, každému odplatí, co učinil dobrého; Keď Boh chce, stať sa može; Byť bys sa skryl v tajném meste, B. přítomný jest zajisté; oči jeho ani noc zastíniti nemá moc; Komu pán B. nedá, kováč nenakuje; Služ Bohu, nechaj svet, keď chceš ščastlive zemret; Boha svého zjevně cti, neb on jest hoden zjevnej počesti; Kdo Boha miluje, teho svet sužuje; Kdo sa Boha drží, teho má svet v kríži; Kdo Boha v pamati má, na teho též Bóh pamatá; S Bohem začatú vec koru- nuje ščastný konec. Bern. — Na str. 107. a. ř. sh. 28. přidej: Jiný výklad. Při sám Bůh = při sama Boha (sám Bůh starý akkus., cf. pro Bůh), jestiť předložka při akkusa- tivná (nikoli lokalné při) a zastupuje starou předložku pře, kteráž srovnávajíc se s oby- čejnějším nyní pro s akkusativern se pojí. Cf. Ach pře Boha. Nech mě pře tě zabijú. Kra. Cf. Pře, 1. (konec). Ib. ř. zd. 6. vynech: Boj se — vidí. Strany přísloví vz ještě: Olovo, Pomoc, Pomoci, Spustiti se čeho, se nač, Státi v čem, Víra, Vítězství.