Bůh
Bůh, bóh od bhag, strind. bliadžati = roz- dělovati, znamená tody B. rozdčlovatele, pána. Phľd. 1893. 662. B. "vysoko a vidí daleko; Kde človek nemália, tam Boh pomáha; Keď je zle, vtedy na Boha volajú; Jako Kubo Bo- hovi, tak Boh Kubovi; Boh naloží, Boli i od- loží; Boh omočí, aj osuší. Slov. Phľd. 1893. 566. Keď p. Boh s póla domov príde (zaplatím i. e. až sklidím obilí). Ib. 1894. 315. Nemilo Bohu márni peniaze (zbytečně). Ib. 1894. 549. Bohů podoby, sošky (bohů sochy nositi po polích). Cť. Zbrt. Pov. 131., 134—136. Do boha se najedl = dost. Dob. Dur. 354. Co po mně zůstane, B. ví, komu se dostane. 1564. AVtr. Živ. c. 927. Starší Panibu miž (než) sv. Petr; Ani ku ľa ani prach, to mi něuděta žá- den strach, jak je Pambu se mnu; Kde láska, tu i B.; kde závisť, tam zlý duch; Blázny (šprýmy) su blázny a Pambu robi, jak chce; Nebo něni tak vysoko, aby nás Pambu ne- slyšel; Člověk si vykládá a Pámbu, rozkládá; Ber, Michale, coBulidaje; Pambu mu zemléí na hody (poštěstilo se mu); Pambu káře li- chotaře; Pambu ma na každého kyj; Kdo něda česť Panubohu, od toho ji chceť ne- mohu; Boha se nebojíš, ľudi se nehanbíš; Co Buh černým stvořil, djabel nezbeľi. Mor. Ces. I. V. 417. Bôh dopúšťa, ale neopúšťa; Človek si jo v tom sám sebe (sobě) pán Bolí. Slov. Nov. Př. 12., 162.