Buchnát
Buchnát, u, m. = buchanec. Slov. Do- stávajú po chrbáte b-ty. Dbš. Obyč. 143., Dbš. 81. pov. I. 79., Rr. Sb. zvláště v nářečí valašském a lašském: Ma teho, se mi zda, na dvacet měřic. Śe mi sniło něpěkný syn (= sen). Śe (= si) mysli, že ma Slezsko i Rakusy. Včil je v hofer- stvu, a se prv děłáł pánem. Zme ho (kosa) chytli, zme ho trochu poživili a zme ho zas pustili. Sem pisoł pismo. Sem žnuł. Dybys nebýł poslechnúł, bych ťa býł zhodíł. „Čím bys byl rád?" „Bych sa naučil muzigantem, co bych peníze vydělával. Była bych panské (střevíce) obuła, byli byste sa ně chyba smíli. Brt. D. — abs. Bylo, již není (tempi passati). Buď jak buď (Lpř.). Dch. Povězte pravdu, ať jest, jaká jest. Šml. Aby on to nebyl (= on jest to jistě)! Us. Kdybys byla, jak býti máš. Sá. Bude nebo nebude. Kld. Ktož jsú jeho pohnali, buď ktož buď, ti jemu jsú dáni. Půh. II. 486. A on bude řéci, und er fing an zu reden; A Mahda bude (začne) odpírati, že Nejsem vinen; A když přijde domů, i bude (začne) jemu má žena mluviti: Matěji, vrať, cos vzal; Buď to, več právo obrátí. NB. Tč. 64., 118., 125., 286. Toho dne Herodes s Pilátem sě smířista a jako dřieve přietelé svá bysta. Hr. rk. 245. A bylo-liby, že by ho Bóh neuchoval, tehda; Buď, co buď; Buď, kdož buď; Buď sněm nebo nebuď. Půh. II, 72., 349., 486., 564. A tak Bůh jest a bez Boha nic. Št. Kdyby měštěnín smlouvu udělal o trávu na lukách na rok nebo jakžby smlouva byla. Exc. — Str. 114. b. ř. sh. 22. za 25. Přidej: (pří- sudkový nominativ). Jest smýšlením de- mokrat. Us. Pdl. Bieše ješče dietě. Anth. Jir. I. 3. vyd. 34. A tak pravá křesťanka budeš. Pass. 14. stol. Byl jest člověk uro- zením vysokým. Hr. rk. 63. Ktož chce býti přietel tohoto světa, bude boží nepřietel; Jest také náš otec. St. Kn. š. 3., 17. Neb obrové srdce jmieše, kakžkoli děťátko bieše. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 35. Tys děvucho, tys je hříšna; Aj Nanynko má milá, jak jseš ty hezky děvče; Pokud bylach (byla jsem) mala. Sš. P. 3., 204., 381. Keď som není hoden, abys ma lúbila; Mnohé panenky takové jesú. Koll. Zp. I. 187., II. 274. Jistec jistce muož obstaviti i o jarmarku, buď hosť neboli domácí. NB. Tč. 88. — čím. Keď nie pannou, aspon vdovou preca budem jeho. Ht. Sl. ml. Už nebudem viacej dievkou; Už ja budem nevestičkou. Ht. Sl. ml. 171. Ne- býti svým. Šml. Já už myslil, že to bude ničím (že nebude z toho nic zlého). U Rychn. Msk. Čím je to, že . . . Dch. To je místem, púdou, semenem (také: to je na půdě, zá- leží na půdě; germanismus: to přijde na půdu). Us. Brt. To prý je tenkými zdmi. Us. Mamertinus tehdy starostou nad Římem bieše. Výb. I. 285. Ne rytířskú jsú postavú, ale kněžskú úpravú. Alx. Milosť všecky jiné šlechetnosti pósobí a jí jsú všechny. Št. Kn. š. 33. — Dal. 147. On dí: mnou to není. O. z D. Dobrota, jíž jest jednotlivec dobrý. Št. A ta zkáza by vámi byla u ne námi pro nezdr- ženie vašich slibuov. Hol. z St. Ač tělem s vámi nejsem, ale duchem s vámi jsem. ZN. (Ten) nemóž býti mým učenníkem. Pass. 14. stol. Chtě svú hrdostiú vz něho býti. Alx. Anth. Jir I. 3. vyd. 36. Chce, aby zlé dobrým bylo. Šť. Kn. š. 17. To jest smrte- dlným hříchem. Ib. 27. Vz Brt. S. 3. vyd. 8. B. někde noclehem, übernachten. Us. Jsa malým pacholetem ... NB. Tč. 165. — komu. Vy jste mi, vy jste, Sie sind mir der Wahre! Dch. To je Madlence. Us. Neor. Té jedné bylo (jméno) Františka (jmenovala se). Kld. 19. Té první belo Hanka. Brt. P. 99. Je mu Michal (jmenuje se). Mor. Jak je ti (jak se jmenuješ)? Na Hané. Tenť jest jediný syn své matce; Ni mi bratra, ni mi sestry; Po- dlé srsti psu jméno; Čemu jest ti to? atd. Vz Brt. S. 3. vyd. 54. 2. Byltě jeden člo- věk, bylo mu jakkolvěk, er hiess wie immer; Jak je mně, tak je mně, šak mně dobře néní, moje potěšení leží v černej zemi; A na což bych já sa vydávala? néní koňům ovsa, néní sena. Sš. P. 10., 242., 265. Dobre mi je, dobre, čo by mi nebylo, děvča som slo- bodno; Sivé oči, sivé, aj moje sú také: se- berma sa spolu, búdú nám jednaké; I z hora i z dola každý na mňa volá, akoby každému frajernočka bola. Koll. Zp. I. 68., 74., 78. Ohýbej mne mamko, dokud je mně Janko; jak mně bude Jano, neohneš mne mamo. Slov. Tc. I učinil jsem tak, aby sirotku byly tři zlaté; Ohledajme kuoň, co jest jemu ? Však jsem já jemu máti; Rozdiel jest učinil v svém statku, komu by co mělo býti; Ža- luji na Margretu, že mně býti zkurvysynem. NB. Tč. 12., 120., 205., 206., 546. Tomu již čtyři léta jsú. Půh. II. 107. Toho ti nebude: kdož to učiní, tenť v hanbě bude. Hr. rk. 227. Čemuž by tehdy bylo právo. Št. Kn. š. 167. Poručeno Bohu, komu budem, tomu, keď nie šuhajkova, aspon pána Boha. Sl. ps. 80. Kde je ti konec (kde běháš) ? Us. Já jsem jí sestra. Us. Šd. Oko jsem byl sle- pému a noha belhavému. BO. Dievky, ješto sobie sestry biechu. Pass. 14. stoj. Blaze jim bude; Milosti vše jest lehko. Šť. Kn. š. 34., 33. Již jsou tomu neděle. Us. Mně krá- lovství má b. I čemuť jest těch osm peněz ? GR. Bůh sobě jest. B. všemu jest. Št. — komu čím. Býti někomu terčem vtipů, po- těchou, tajemstvím, pánem. Us. Dobrým pří- kladem stádu býti. BR. II. 101. a. — s čím. Lidu s nimi 30000 bieše. Výb. II. 7. S tím milosť boží rač s vámi býti. Žer. 316. S ni- miž máme býti; Nelze nám jest s ním býti. Št. Kn. š. 5., 21. To by mi bylo s větší škodou nežli prospěchem. Žer. To jest s do- brým toho sirotka. Žer. Kteřížby listové s pokutami byli. Václ. II. S pánem Bohem bujte. Sš. P. 543. — proti komu. Toť jest protiv Bohu. Št. Kn. š. 39. Neb velmi hor- liví biechu proti plzeňským. Let. 29. To jest proti smlouvě. Václ. XXXIX. — kde. Je tu i nenie (o tom, kdo nemá stálého sídla). Us. Sd. Byla na trávě, Us., na cestách, pod něčí vládou, panstvím, v dobrých ru- kou. Us. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. Us. Myslivec byl na čekání. Bylo mu divno okolo srdce. Us. Toho při mně není. Us. Snad jim to nenie tak na mysli. Št. Kn. š. 38. Bylo mu při tom divno v my- sli. Osv. I. 184. Jsa mnoho let v úřadě su- dího. O. z D. Kdyžby při tom výpisu z desk zemských úředničie pečeti nebylo. O. z D. B. v zemi. Václ. XII. Kdyby děti při svém otci byli. Zř. Z. I. J. XXIX. B. pod stráží; A my všichni spolu v lónu sv. církve jsme sobě bratřie a sestry. Št. Kn. š. 130., 47. B. v čele. Čsk. To jest v rukou božích. Šml. B. na výši slávy, při vesle, Lpř., na prvním stupni vzdělanosti, KP. Měsíc byl vysoko na nebi. Osv. I. 379. Všichni zlí du- chové, co jich je mezi zemí a měsícem. Sá. Pověsť byla ve všech ústech. Sá. Křičela, co v ní hlasu bylo; Byl v mém srdci po Bohu první. Sá. Slunce bylo na západě. Vrch. Již jsme na prostranně (již rozumíme); Stín mne tu jest, mysl všecka jinde (jinam), Km. Jsú pod mú stráží; Liška v lesích, myš v dúpěti a ryba u vodě rada bývá; Veš svět byl pod jeho mocí. Anth. Jir. I. 95., 106., 149. Velký kašel byl na lidech. Let. 21. Ne- slušalo by žádnému dobrému u tebe b. Výb. II. 41. Ta jeskyně nad řeku Sázavú bieše; Byl starostú nad vojskú. Pass 478., 915. Je nade všemi králi. Kat. 491. Před zástu- pem první bývaj. Alx. By křik u městě ve- liký. Alx. Kdež ani kázání bývá, ani ne- špora; Tiem viera menšie bývá mezi nima. Št. Kn. š. 1., 10. (7., 13., 17.). Andělé jsú při nás, ale Búh netoliko při nás, a i v nás jest. Št. Foitovi pravil, že jeho mateři při tom nebylo ani jeho. NB. Tč. 52. Kdo tu je, ten tu je, já už zavru (již nikoho nevpu- stím). Us. Nebo v rukú jeho jsút všeho světa kraji. Ž. wit. 94. b. 4. — (komu) k čemu. B. někomu k potěšení, ku podpoře. Lpř. Děj. Co bude k obědu? Us. Pdl. Vidíš, jak jsou k tobě. Us. K ní (otázce) i prorocká jsou ústa něma. Čch. Bs. 60. Jest mi to ke škodě. Us., NB. Tč. 83. Bylo nám to ku potupě. Št. Kn. š. 47. Nemá jim to b. ke škodě. Václ. XXXII. Ti svědkové nejsou ke škodě. Nál. 212. Bylo-liby to clo komu ke škodě. Zř. F. I. A. XX. Což k dobrému království čes. jest. Zř. F. I. B. VIII. Ty různice byly k překážce. Ib. A. X. To bylo k ujmě a k zlehčení stavu panskému. Ib. A. X. 5. Bylo to ku podivu, že . . . Sá. K tomu já nejsem (se nehodím). Mý. (Dotýkání ta) k újmě a ke škodě jeho a dobré poctivosti nejsú. 1532. Mus. 1880. 497. Má vuole k tomu nenie, byť on tam byl. Arch. II. 9. Kterýž bieše k tomu kostel. Hus. To přikázanie jest zvlá- ště k synu božiemu, bezieht sich auf Got- tes Sohn. Hus I.109. By to všem k užitku b-o. Št. Kn. š. 26. — zač. Su (ručím) vám za to; Teho sena bylo za fůru (s fůru); Též rží je za malú měřicu; Letos je žita za polovicu loňského; Není tě za tolik (nejsi s to); Ten je za sebe (zámožný) = stojí za sebe; Kdo je ti za to (kdo je ti tím vinen)? Brt. D. Bol ten had všetkým hadom za krále; Ona prišla a bola mu za ženu. Ht. Sl. ml. 170. To pole je za tři měřice; Já za to nebodo. Mor. Sš. P. 729., Neor. Buď Bohu za to chvála. Sá. Co bych to byla za ženskou? Vz Co za. Sá. Vyhrožoval mi, že uhlídám, zač po svatbě u něho budu. Sá. Ted není za (= s) krejcar (nemá ho); Je toho za groš do konve (mnoho); Neboj se, za to je (ručí) jeho chalupa; To mu bylo za hanbu; Co pak tě není za lepší nůž (nemůžeš si ho koupiti)?; Bylo toho za džbán (s džbán)· U Rycím. Vck. Za to já nejsem (nemohu)· U Vsetína. Vck. Byl bych dávno za svatého, jako andělé s nebe. Brt. Anth. 66. Ermolaus přijel s nimi jsa za hlavu mezi nimi. Výb. II. 7. Bůh mi za skálu bude (= skalou). Kom. Abych Vám byl za Bób. BO. Mezi nimi za starostu bieše. Pass. 14. stol. B. komu za příklad. Chč. P. 71. a. Býti rukojmě za někoho. Nál. 156. B. s někým za dobré, auf gutem Fusse stehen. Us. Dch. — jak dlouho. Jest takový již od narození; Stroj byl po celý den v činnosti. Us. Pdl. Byl v celých horách již po kolik let jen jediný o tom hlas. Sá. Štěstí mého nebylo na dlouho. Šml. 44. Rolnictví bylo u Slovanů od pra- dávna. KP. Christus bude u věky. Výb. I. 7. Jiní za tři léta v věži bychu. Dal. 85. Von povídá vo své milé, že ho ní bel, haž deň bílé; S milým chci byť do smrti. Sš. P. 370., 752. Že muž její na sedm let zde byl; Ten mlýn byl jeho od stara dávna; A po tom osazenie byli jsme ještě na dě- dině ke čtvrti léta. NB. Tč. 46., 128.. 142. — nač. Kto by to myslil, že naň chtí všickni býti a jej trestati? Let. 292. Dobrota božie může býti na pád lidem. Chč. P. 129. b. To mi ledva bude na mýto. NB. Tč. 285. Býł sem na maso, na hřebíky (= pro maso). Mor. Brt. D. Była sem děťom na jabka. Ib. Já jsem na to, abych vám to ukazoval. Us. To je na hlavu = dosť; To je na divy; Bylo ich na strach, na hrůzu — velmi mnoho. Mor. Brt. D. B. komu na zlý příklad. Osv. I. 345. Je tam na zavolání. Us. Vk. Dyť mi je na spaní. Us. Vk. — na čem, na kom. B. na vážkách (nerozhodnut). Us. Pdl. Kluk by, kdyby bylo na jeho, přišel; To není prvnička, ta kráva je as na druhém těleti (má druhé tele); Nevěděli, na čem jsou; Nyní jsem na tom (pochopil jsem). Us. Vk. Jednala, na čem by bylo s dcerou její. Us. Drsk. Kdyby mně nebyly hory na závadě. Sš. P. 200. Je na chybě. Us. Vk. Již byl na tom, že nepůjde nikam, ale přece ho to rozešlo. Němc. V. 282. Býti u studny na vodě; Byli jsme na trávě, na jahodách. Us. Co je komu na tom, mně se líbí. Er. P. 107. B. na rozpacích. Osv. I. 274. A přece ne- bylo na jiném (tak se mělo). Šmil. B. na rozmýškách, na svobodě. Sá. On řiekal, že na tom býti chce. NB. Tč. 50. Což na nich jest, že zachovají pokoj. Bl., Čr. B. na omylu. Žer. L. I. 44., Václ. XXXIX. Ví o tom, že jsou na přátelském jednání. Žer. Smlouva jest spokojení osob o to, což mezi nimi na odporu bylo. Kol. 39. Nikdy na tom nebyl, aby práva naše rušil. Zř. F. L B. XI. Nejsú na jiném, než aby se k jednomu každému spravedlivě zachovali. 1531. Mus. 1880. 494. (495.). Aby učinil, co na něm jest. Hus I. 457. Býti na něčem (v něčem) dobře, zle: Byl bych na tom (v tom) zle, kdybych to udělal; Je na tom (v tom) zle, šp. m.: Bylo by se mnou zle, kdybych.. .; Je s ním zle. Brt. S. 3. vyd. 82. 5. — s genit. Byl mysli vysoké. Výb. II. 39. Jedné biechu vši té vóle. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 36.). Jsem tupého, mdlého zraku. Us. Všichni lidé, kte- réhožby kolivěk stavu, řádu atd. byli. 1515. Mus. 1880. 490. Kdo není řádného lože. Nál. 160. Jsem té celé důvěrnosti, že oslyšán nebudu. Žer. Nebýti těchto mužů... Sb. vel. Bukowin, ves u Brna; B. Horní, Ober-Bu-
kowin, ves u Mnich. Hradiště; B. Dolni,
Unter-B., ves tamtéž; něm. Bukowy, ves
u Rychnova; něm. Bukowina, vsi u Černi-
lova, u Králové Dvora, u Čáslavě, u Poličky,
u Pardubic, u Kralovic, u Turnova, u Nové
Paky, u Pecky; samoty u Žatče, u Turnova,
u Křelovic, u Opavy; mlýny u Libáně a
u Sobotky; myslivna u Proseče; Gügel, ves
u Litoměřic; B. Velká, Gross-Bock, ves
u Jaroměře; B. Malá, Klein-Bock, ves tam-
též ; B. Veliká, Gross-Bocken, B. Malá,
Klein-Bocken, vsi u Horní Police. PL. Cf.
Tk. I. 431., III. 114., IV. 723., Tf. Odp. 289.,
Blk. Kfsk. 1290., Sdl. Brd. 1. 252, II. 275.
Proč převzdívají Bukovinským (u Nové Paky)
provazníkův? Vz Sbtk. Krat. h. 270. — B.,
Spiegelberg, v severových. Čech. Krč. — B. = paseky na Vsacku. Vck. — B., y, m., os. jm. Arch. III. 312. — Bukovina, y, f., země. Vz S. N., Enc, paed. I. 808.—815.