PchátiPcháti. Mkl. Etym. 270, Něm. VII. 214. (cpáti). —
koho Pchá ho dobrý byt. Slez. Šd. —
co kam. Nepchaj prsty
do kaše, nepopálíš sa. Slov. Rr. MBš. —
kam čím. A když ho pak vložili na hranici, toť jeden kat pšil ho
v bok kolem dubovým obo- střeným Háj. r. 1337.