Píchati
Píchati. Mkl. Etym. 270.— Cf. List. fil. XV. 165. — abs. Bodláčí netlačí, jenom píchá. Us. Kšť. — co, koho. Píchlo ho to, es gab ihm einen Stich. Dch. Píchati vodu — dlouhým, dole okovaným bidlem vor (pra- men) postrkovati, aby rychleji ploul. Na Labi. Sbtk. Zelné hlávky p. = vyřezávati. U Křimic. Hra. — kam. Zdálo se, pichňa tam (do vody), že je horká. Mor. Brt. D. — komu co = štípnouti, uzmouti, schnipsen, mausen. Dch. — P. ve hře v karty spodka svrškem, germ., vz Přebiti. — se kam. Všeci sa do stolice nepichnú (nesměstnají). Mor. Brt. D. 247.