Pijavec
Pijavec, vce, m., obyčejně: pijavice, e, pijavka (zastr. pijevice, pihavice, pihavka), hirudo, der Egel, Blutegel. P. lékařská, h. medicinalis; p. uherská, h. officinalis; p. koňská, aula costumum gulo; p. bahenní, nephelis vulgaris; p. žraločí, pontobdella muricata; p. plochá, clepsine complanata; p. rybí, pisciola geometra; p. račí, branchio- bdella astaci. Frč. 75. Vz S. N. P., střebo- krevka. Kom. J. 218. Sázeli mu dřevěné pi- javky (bili ho). Vz Trest. Č. — P. strojná Heurtloupova (k pouštění krve); vz Nástroj k pouštění krve. Cn. — Pijavec, vce, m., člověk pihami posetý. Mor. Mřk. — P., pijavý papír, Löschpapier, n. Us. Hý. — Pijavice, pijavka, lakomec, kdo zisk lidem ujímá, Blut- sauger, Blutegel, Erpresser, m. Jg. To je naše p. Us. — Pijavka, jméno psa na med- vědy a divoké kance. Šp.