Pikulík
Pikulík či Pikul = bôžik podzemských pokladov a štěstia. Slov. Hdž. Čít. 263. V liptovské stolici jest P. pachole asi na palec vysoké, ale neobyčejně silné. Kdo ho má, tomu všechno přináší, zlato, peníze, zboží, stravu. Koll. Zp. I. 415. Ve zvolen- ské stolici značí P. mužíčka červeným ka- bátem oděného, třírohý klobouček majícího, z baní a z děr na zem vycházejícího. Ib. U Rusů sluje P. člověk srditý, ale slabý. Ib. P. = bůžek mající tělo pacholecí, hlavu a oháňku kocouří, do poly na bílo, do poly na červeno obarvený, jenž duše zemřelých do říše Černoboha provázel. Ehr. Musí mať P-ka, že mu té koně tak skáčú. Koll. Zp. I. 415. — Hol. 186., Sbtk. Rostl 191., Koll. Zp. I. 414. Cf. List. fil. XII. 340. — P. = pikulíček.