Bukovina
Bukovina, y, f. = bučí, bukový les, der Buchenwald. Kká. K sl. j. 180. — B. = bukové větví. Val. Brt. — B., Bokwen, ves u Haydy; Bukwa, ves u Podbořan; Buko- win, dvůr u Chlumce v Jič.; B. Hrubá, Gross-Bukowin, ves u Brna; B. Malá, Klein- III. 286. Hned sme střiebra hledali, ano již nebylo jeho. NB. Tč. 120. A to mělo býti mé a mé ženy. Půh. I. 341. Dobrého jsi založe- nie. Jir. Anth. I. 3. vyd. 34. To ty, ptáčku, to ty lžeš, mého veselí je enom dnes. Sš. P. 461. Jmá za to, že Josef také jest panen- ské čistoty byl. St. Kn. š. 71. Jest boží a Michalů (opilý). Km. B. ženského rodu. St. Kn. š. 13. Naňž kdyby pomněl člověk, velím By byl křesťanstějších obyčejóv. Ib. 13. — Str. 116. b. 11. ř. sh. za Jg. přidej: Krále v zemi nebylo. V. Neby dosť ot bližniech hoře. Alx. — V záporných neskutečných větách podmínečných vynechává se místy na Mor. vždy participium było, było bývało. Dyby ne tebe, mohl sem byt ščasný. Dyby ne déšča, byli by sme tu dávno. Dyby ne tvých hlúpých řečí, nebýł by dełál tako- vého pekla. Brt. D. — Str. 116. b. 19. ř. sh. za atd. Jiné špatné vazby. Kdekoli bylo tvora. Brs. Jest lidí, kteří . . .: Vidíš tu hvězdu, co se v modru leskne, jak by jí tam bylo jediné; Tam jest skutečného roz- dílu; Za to je mi ousměsků; Ve skříni bylo věci nejrozmanitějšího druhu. Brt. Cf. Brt. v Pdg. 1881. 137., Brt. S.3. vyd. 13. Kladné sloveso býti pojí se s genit. obyč. tenkráte, je-li genit. ten dělivý, když mluvíme s udi- vením, s emfasí. To je ryb! To bylo letos ovoce! Vz Brs. 2. vyd. 90., Brt. Na Mor.: Było nás třoch. Było dvoch sester. Val. Brt. — od čeho. Nebudu od toho, abych ... Dch. Co je od toho kabátu (co platím)? U Olom. Sd. A kommissař je také ode mne (nestojí ke mně); Hubovala na sousedy, že sou od ní; Pohodný má chytati psy, vždyť je od toho; Byli od sebe jen o desítku. Us. u Rychn. a j. Vk. Ktož sě kde na zdi vy- kupi, ot toho pak střelci biechu, jakž vy- zřeti nedadiechu. Alx. (Anth. Jir. 1. 3. vyd. 37.). Nechtěl býti od nich. Us. Vk. Co pak Karla, ta je ode všeho! Us. Vk. Od toho jste zde vy, pane doktore. Us. Maso je od sečky (bylo v sečce, kteráž na něm zbyla); Je od řeči, od huby. Us. Brt. D. 185. — bez čeho (jak). Jest bez smyslů, Us., bez hříchů. Výb. II. 14. Nemůže bez ní b. Us. Pdl. A Margeta nechtieci bez svého býti stojí o to právem; A snad by chtěl, aby každý byl beze cti, jako ty? NB. Tč. 48., 234. Deset dní v žaláři byla beze všeho pokrma. Výb. II. 20. Tepruv byl bych tu bez péče. Alx. Am by bez viery jiné dobré věci mohly býti; Však ani naděje, ani milosť bude bez viery; Jest bez proměny (nemění se). Št. Kn. š. 7., 19. — do čeho. Bylo mu do toho. Us. Co mně do tvé krásy. Brt. Anth. 46., Sš. P. 214. Ten kůň je do 4. roku. Us. Msk. Bylstam? Je mně do toho (nebyl)! U Žamb. Kšk. Kdyby mu do ní nebylo (na ni mu nezáleželo). Us. Co mně už je do ní?; Vdávej ty se, má panenko, nebo ne, co je mně už jedenkráte do tebe. Er. P. 170., 217. Vz Ht. Brs. 165. — oč. O vtip by ne- bylo; O mne není, ale o mou starou. Us. Je o to. Us. Sd. Prchlivý byl, o to není, ale lidé jím vydělali; Já o to nejsem (mně o to neběží). Us. Vk. Ten je o to, jako čert o dobrou duši. Us. Což o špetku zboží. Kn. poh. 305. Kdyby o duši nebylo, raději do moře skočiti jsme volili. Vrat. Bylo mně o tebe, jinak bych jim to nebyl odpustil. Němc. V. 215. Jest o to nález. Nál. — při čem (vz B. kde). Kterak s ním král ráčí naložiti, to buď při tom. Zř. F. I. B. XVII. — o čem. Kdyby jen povážili, co může o čem být (co možno učiniti); Jen mi řekni, o čem jseš (co jíš, čím se živíš)?; Já myslím, že může o té večeři být, za 20 kr. by jí nedostal; Byli jen o bramborách (jen ty jedli); O takové holce jsem byla (takovou za služku jsem měla). Us. Vk. Kdo ví, esli je o domě (doma). Mor. Brt. D. To vš? spolu a jeden Bůh, jako je každé to o sobě samo. Št. Jiřík praví, že nemá o čem býti a nač tráviti. NB. Tč. 203. Prvé (knížky) jsú (jed- nají) o vieře. Št. Kn. š. 1. — po čem, po kom. Je po radosti. Us. Já myslila, že po nich (rybách) nic nebude (že budou špatny); Můj muž je takto dobrej, ale v domácnosti po něm mnoho není; Je po všem; Byl po škole (z trestu ve škole po vyučování byl zadržen). Us. Co je po panence, jestli je nekalá; Co je po ořeší, když mne nic ne- těší; Co je po tej rozmaríně, která nevoní. Er. P. 112., 164.,175. Co je mně, holečku, po tobě? Brt. Anth. 83. Co je po něm, dyž mě nechce?; Jak ty nás opustíš, co tu bude po nás? Sš. P. 287., 505. Ještě není po času. Km. Co by mi bylo p<> tvém klobouku? Kn. poh. 172. I by v každé děvě po žalném srdečku. Anth. Až bude po vojně. Sš. Když je po mé naději veta. Kdožkoli bezbožní jsou, bude jistě po nich. Kom. Vše bude po tvej vóli. Kat. 3197. — s co (seč). Což tě nikdy s jinou službu nebudě?; S tolik ještě jest; On nemá s to síly; S tolik mne není. Us. Vk. Mohli-li bychom s to býti. NB. Tč. 106., 165. — v čem. B. v pochyb- nosti, v nejistotě, v horečce, v dobré po- věsti, s někým ve spojení, v ustavičném pohybu, s někým v stejných létech, v men- šině, v úzkostech. Us. Pdl. B. s někým ve sváru. Sl. les. B. ve strachu, Šbr., v my- šlénkách, Vrch., s něčím v doteku, ZČ., v blízkém vztahu k něčemu, Dk., v stavu milosti, Mž. 17., ve všem jedné mysli; býti ve všem, jak se patří; b. u někoho v hladu, v slzách, Sá.; b. se všemi ve sporu, Čch. Bs. 88.; b. v rozechvění, v křivdě, s něčím v harmonii, v nějakém poměru k něčemu, Osv. I. 82., 184., 367., 482., u vytržení nad něčím, o něčí zdraví v starostech, s něčím v koncích, Hrts., s někým v rozbroji, v potu, ve vážnosti, u někoho v záští, v mamu, v zmatenosti, v šílenosti, v živé paměti, Lpř., v milosti boží, Ctib., v potupě, Dal. 103. 1., v hoři, u veliké bolesti, v nouzi, ve zlém bludě, v boji, ve zlých příhodách, v klání, v turnejích, v něčí přízni, Výb. I. 221., II. 13., 14., 44., v předrahém rúše, v porobě někomu. Anth. Jir. I. 41., 3. vyd. 34., s někým v zámutce, Ž. Kl., v božiem poslušenstvie, v bezpečství, v čistém panenství, v nějakém stavu. St. Kn. š. 20., 33., 34. Zábava byla v proudu. Us. Kto jsú sobě v rodu aneb v příbuzenství. Št. Každý pán buď v tom sám při sobě. Št. Kn. š. 155. B. ve při s kým. Václ. XXVIII. Jiní artikulové ve své moc- nosti býti a zůstati mají. Nar. o h. a k 359 Když otec jeho umřel, on v osmi létech b.
mohl. NB. Tč. 134. I v manželstvie ta přie-
lišná a nemúdrá milosť bývá; Abychom
v dobré milosti spolu byli; B. v kletvě,
v hřieše. Št. Kn. š. 38., 57., 120., 184. Je-li
hmota v klídu. Mj. 8. Jsem naproti němu
u zvláštním poměru. Šml. I. 46. Nebezpečí
jest v průtahu. Kv. 1881. Zdálo se, že jest
celý dvůr v jasně. Kn. poh. 624. Chlapec
byl ve dvanácti létech. Kn. poh. II. 182.,
Troj. 481., Výb. I. 488., Anth. Jir. I. 100.,
112., Kat. 118. Muž má býti ve všem nad
ženskou. Sá. Pojmové národ a hospodářství
jsou v blízké souvislosti. Kaizl 35. V strachu
jsme byli, že nás vítr opustil. Pref. 547.
Nejedněm jsme posud v pohrdání a v útržce
byli. Kom. Did. XIX Byli v různici mezi
sebú a v kyselosti. Let. 75. Úřad byl u ve-
likém zlehčení. Let. 375. Tu masť tlukú
žáci na školném praze, leč bude v teple leč
v úraze. Výb. I. 73. Věhlasnosť bieše v tom
mínění. Anth. Jir. I. 90. To město bylo
v takej mysli, brániti se j'mu pomysli. Alx. Ode vší čeledi u veliké potupě bieše. Pass. 178. Jenž (duch sv.) jest s otcem i s synem jeden Buoh v trojici pravé; V té jednotě jest divně trojice a jednostojně. Št. Kn. š. 12., 24. B. dobře, zle v něčem, vz B. na čem (zle, dobře). — kdy. Sláva otci . . ., jakož bylo na počátku, i nyní i vždycky i na věky věkův. Us. Pdl. Bylo již k ránu. Hrts. Až Bude po při. Žer. Když bylo po obědě. Kn. poh. 171. Zítra také bude den; Po bouři bývá jasno, po jasnu mračno; Po ne- čase bývá čas. Km. V ten čas sťata budeš; Nedej ďáblom býti při jich smrti: Buď při našem skončení. Výb. I. 299., II. 14., 36. A na přítomný čas, nevím, proč by mi byl Kristus v té straně. 1491. Mus. 1883. 363. Protož chceme, aby urburéři, kteří za času budú, bez pomoci všelijaké výmluvy činili přísahu. CJB. 275. Když bylo v noci, ležel jsem v pivnici; Ta žena tu chvíli v Brně Byla, když sě to dálo; Oznamuje, že jest v ten čas bylo u Javorníčka na čepu; A bylo to patek o nešpoře. NB. Tč. 2., 84., 93., 285. To bylo v pátek. Anth. I. 79. V úterý bylo ticho. Pref. 501., 503. Mezi tím i toho bylo. Bl. Živ. Aug. 60. Vněslav po otci knězem byl. Dal. 16. Toho času byl u mne po svých pilných potřebách. Žer. Záp. II. 16. Tak vždy Bývá v takú dobu; Nebo by juž na tej době, jakož mu třeba po sobě bieše ostaviti hlavu; O králi, jenž v ty časy by osvěta; V ten čas tací dnové biechu. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 34., 33., 35. Což jest kdy byl, to ještě jest. Št. Kn. š. 19. Prve než svět hyl. E. Olom. — za čím. B. za sebou = zámožným. Vz B. zač. U Olom. Sd. Mor. Bkř. Sľubuje ti, zakád' s' neni za ním (dokud nejsi jeho ženou). Sl. ps. 36. Dcera krále F., kteráž byla za mladým králem polským . .. Jir. exc. Johance, kteráž za panem Slánským jest (= provdaná jest), odkazuji 120 kop m. gr. 1530. Hrš. Poňo- vadž jest Jitka od tak dávných let jsúcí za mužem právem toho zboží naříkala. Púh. II. 550. Za mnú jsúc (ženou mou jsúc), umřela. GR. — odkud, z čeho. Nic z něho nebude; Nemá, co z čeho jest (nic). Us. u Rychn. Odkud jsi rodem? Us. B s očí. Posp. Jménu tvému z toho buď česť. Mž. 11. Byli od něho už jen několik kroků. Vlč. Z toho všeho pranic pravda nebylo. Sá. Cože mi je z toho ? Ht. Sl. ml. 227. Není to z jeho hlavy. Štlc. By ot hromu hrozný hřmot; Na kterémž (praporci) bieše z jedné strany kříž zlatý. Výb. II. 12., 44. Tak z chuzšiech bývajú páni; Šlechetný ščep bývá z pľani. Alx (Anth. Jir. I. 3. vyd. 35). Který (Filipp) bieśe ot Bethsajdy galilejské. E. Olom. Kterak ohavná věc móž Býti z slova nebo z skutku před panem světa tohoto. Hus L 147. Z toho móž býti dvoj rozum; Aby s té strany za člověka bylo odčiněnie; Z nedospělého kořene nemóž dospělé dřevo býti; Ze zlé viery nemóž naděje byti dobrá; To by bylo z nemúdrosti. Št. Kn. š. 2., 20., 31., 32., 35. Ež ona ne z těch byla. St. Z duše rozumné jsa a z masa člověčieho. Št. — proč. To pro nic pro jiného není. M. Pro zlato budú v hoří. Anth. Jir. I. 44. A najviece pro ten skutek bychu všichni bez naděje. Alx. (Anth. I. 3. vyd. 37.). Avšak také liudi jmieše, pro něž drz býti musieše. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 36.). A keby mi ne pre milu (bylo), zapalil bym (bych) tu dzedzinu. Sl. ps. 329. — komu več. Co se, milá, na mne hněváš, či je ti co ně v nos? Sš. P. 254. — jak. Skokem byl v zahradě. Hrts. Byl pořád s plnou sklenicí v kole. Sá. Neměl slávy, kterážby mu místo mzdy a odplaty byla. Faukn. Chce ji štrafovati, aby Kuna s Kordulú dobře a právě byla. NB. Tč. 214. Bylo mu, jakoby ho náhle studenou vodou polil. Vlč. S ne- mocným bylo od hodiny k hodině hůře. Mtc. J. 1863. 33. Bylo jí z toho až k pláči. Sá. Je tam vody pod kolena. Us. Budeme s vámi duchem. Rychn. Chtě sám b. nade všemi. Št. Kn. š. 19. B. dobře, zle na Něčem, v Něčem. Vz B. na čem. S tebou je dobře, ale se mnou zle. Vk. Jednáno, aby obě městě byly pod jednoho purkmistra. Let. 421. Aby spolu manželé dobře byli; Mělo by býti velmě dobře, když takto bude; Když nějaké takové bobonky činie, ješto ani podlé duchovenstvie mohu býti . . .; Kterým činem to móž býti. Št. Kn. š. 8., 10., 11., 12. — s kým, s čím. S kým jest kto viece v obyčeji. Št. Kn. š. 40. Ne vždy jsú sami s sebú. Ib. 114. Jak jest s vaším zdravím? Mourek. — kolik. Pod tisíc koní bylo tu. Exc. — s infinit. Jest ji co živiti (sotva ji uživíš). Us. Knrz. Co je jiného vařiti? Us. Dnes není brát mléko. Us. Je jim jíti domů. Klda. II. 3. Nechodívej za mnó, oči ti vypadnó; tedy bylo chodiť, dyž sem byla pannó. Sš. P. 290. Hrušky sú enom kvésť (hnedle pokvetou). Mor. A když nám bude umřieti. Výb. II. 25. Bylo ho tam vsaditi. NB. Tč. 150. Toběť jest to vě- děti. NB. Tč. 93. Mu třeba po sobě bieše ostaviti hlavu. Alx. (Anth. Jir. I. 3 vyd. 33.) By mi bylo umřieti s tebú, nezapřím. ZN. Protož tiem mi jest chutnějie bylo psáti vám tyto knihy; By mi bylo i život dáti; Tomu jest tak rozuměti, že . . . Št. Kn. š. 1., 16., 22. Bylo že ho kyjem, man hätte ihn sollen mit dem Stock — (prügeln udgl.) Sš. P. 658. — s přechod. Petr ustavičen bieše tluka; Bieše Petr spě (erat dormiens). ZN. Hoře mně i běda, že jsem to kdy věda (že to vím); Lidé jsou svého užitku hleda- jíce a ke zlému hotovi; Žádný tehda nebyl tomu odpíraje (neodpíral); Poslal ho do toho háje, kdežto Tandariáš byl čekaje; Budou lidé sami se milujíce. Brt. S. 3. vyd. 110. 3. a. — s příčest. Jak se budzeš vy- dávala (vdávati)? Sl. ps. č. 154. A bude-li stál na levici svú milostí, donidž jest živ byl, a mohl jí hnúti a nehnul jí, tociš, bude-li světské dobré miloval. Št. Kn. š. 22. — se supinem. Byli na mne žalovat. Kostelník byl zvonit klekání. Byli jsme žito vázat. Brt. S. 3. vyd. 117. — Věty bezpodmětné užívá se často, když se mluví k osobě vzne- šenější, již kdo přímo osloviti se ostýchá. Kde sa bylo (kde jste byli)? Je se doma? Kde se ide? Mor. Brt. D. — Str. 117. b. 18. ř. sh. za Pass.: Nebude ižádný, ktoby tobě hrozil. BO. Pakli nebude kto vykládaje. ZN. — ad B. se vynechává. Vz Ellipsa, Bdl. Obr. 2.141. Cf. Příčestí. — že. Bývá to, že . . . Št. Kn. š. 118.