Plačtivý
Plačtivý = snadně plačící. P duše, Pal. Rdh. I. 409., žena. Výb. II. 1655. P. Lída = dívka, která hned pro nepatrnou příčinu pláče Kšá. — P. = pokání činící. Jednota p-vých, p. bratří (sekta nábož.) Mus. 1876. 66 , Bor. Děj. dioec. 244. Také kánie na hriešnici Magdalenu p-vú vzezřelo jest. Hus III. 122. — P. naříkání, Otter. I. s. 8., hoře, Msn. Or. 89., hlas, ton.