Plachta
Plachta. Mkl. Etym. 248., List. fil. XII. 345. V MV. pravá glossa. Pa. P. na po- hrádku. Brt. Osv. 1884. 48. Oltářní p., Vor- hangtuch. Us. Pdl. P. ochranná, na skok, seskočná (k zachraňování při požáru), das Sprungtuch. Dch.. Khl. 72., R. Smekal. — P. lodní. Plachta člunová, Jollen-, kocábní, Boots-. Kpk. P-ty vytáhnouti, rozvázati, přepásati, zkrátiti, odvázati, obrátiti, se- jmouti. Kpk. Svinul své plachty (přestal o něco usilovati). Šmil. — P. na trávu. Dávala jim svú plachtičku, pán ju poja za ručičku. Sš. P. 190. Cf. Cípnačka, Cípnica, Drchta, Drochta, Dychula, Měchuvka, Ná- ševka, Měchule, Přešívka, Trávnica. — P. Svoju dievku položila miesto tej zakopanej za plachtu, ins Wochenbett. Dbš. Sl. pov. V. 35. — P. patrová. Šv. 97. — P., y, m., os. jm. Tk. Žk. 1., Blk. Kfsk. 1075.