Plameník
Plameník, u, m., při svícení plynem, der Brenner, Gasbrenner. P. argantický, Argand-, bunsenský, Bunsen'scher, s dír- kou, Loch-, motýlový, Strassen-, patento- vaný, Patent-, sluneční, Sonnen-, svíčkový, Kerzen-, tužkový, Speckstein-, s talířem, Teller-; pilník na p-ky, Brennerfeile, ko- línko p-ku, -knie, hlavička, -kopf, cídění, -putzen; toulec k p-ku, -hülse, kohoutek u p-ku, -hahn. Šp. Vz Plamenník.