Plaň
Plaň, i, planě, ě, také: pláně, f., sr. lat. planus = rovina, Ebene, f. Roste na pláněch. V. Němci přetáhše hory, do planí českých se pustili. Háj. Dělají se po šíři a po pláni. BO. — P., dálná hladina vodní. Slov. Hdk. C. — Pláň, přední obruč na sudě, der Hals- reif. D