PlaňPlaň, i,
planě, ě
, také:
pláně, f., sr. lat. planus =
rovina, Ebene, f. Roste na pláněch. V. Němci přetáhše hory, do planí českých se pustili. Háj. Dělají se po šíři a po pláni. BO. — P.,
dálná hladina vodní. Slov. Hdk. C. —
Pláň, přední obruč na sudě, der Hals- re
if. D