Planimetr
Planimetr, u, m., lat.-řec., plochoměr, Planimeter, m., Instrument, welches den Flä- cheninhalt ebener Figuren angibt, wenn man mit einem daran angebrachten Stifte den Umfang der letzteren umfährt. Nejlepší p-ry jsou: Wetli-ho linearní, das Linearpl. a J. Amsler-Laffon-ův polarní, dasPolarplanimeter. Hý. — Planimetrie, e, f., plochoměrství, ona čásť geometrie, která zanáší se veličinami prostornými v jedné rovině jsoucími ohle- dávajíc jejich polohu, tvar, velikost', vůbec zákony jich se týkající. Vz S. N. Flächen- messkunst, f.