Plápolati
Plápolati — hořeti plamenem, flackern, flammen, lodern, auflodern, brennen, auf- lammen. Jg. Oheň plápolá (vyráží zhůru). D. Plamen plápolá. Dch. Plápoláše oběť. Rkk. 21. Cokoli se zejme, nejprv tlí, potom hoří, pak plápolá a pálá. Kom. J. 45. Pra- porec plápolá (sebou hází). Us. — odkud. Oheň z peci plápolá. Us. Z nich oheň plá- polal. Troj. Oheň ot obličeje jeho plápolal. Ps. ms. — kam. Plamen až k nebi plápo- lal. Lom. Plápolá srdce mé k panenkám. Sych. — čím: láskou, Bib., hněvem, V. mi- lostí boží. Št. K. š. 124. Srdce láskou plá- polá. Sš. — v čem: v milosti. V.