Platiti
Platiti. Mkl. Etym. 248., Vš. Jir. 464. - abs. Tyto peníze už neplatí. Us. Dbv. Ne- dala mu jediné slovo p. Sá. Okrouhlá nota trvá nejdéle či platí nejvíce. Zv. Najprv sa mlátí, potom sa platí. Slov. Rr. MBš. To slovo platí! Dch. — co (komu): mýto, Št. Kn. š. 155., peníze, Rgl, poplatek, Ddk., daň, pokutu, práci, službu, J. tr., úrok, Št. Kn. š. 154., dluhy placovati. Wtr. exc. Musil ten řad p. (toho pykati). Bart. 75. Rodina si buďme a dluhy si plaťme. Orl. IX. 247. — komu. Výprava platila Sky- thům (lépe: táhla se k nim. svědčila jim, týkala se jich) J. Lpř. Komu česť platí, musíť býti velmi nad sebú zapomenutý, aby měl . . . Arch. VII. 112. — komu oč. Tobě platí (jde) o duši (o život). Výb. II. 1339. čím (zač). Platil jsem za ni svými pe- nězi. Půh. II. 177. Plaťme pokáním i skutky dobrými dluhy. Št. Kn. š. 56. — od čeho. Od křížka platil sem 50 kr. (při pohřbu). Brt D. P. od čtení v deskách. Zř. F. 1. Č. 1. — po čem (kdy). Toho času platila mě- řice po 10 gr. Půh. II. 275 Léta 1460. zlatý uherský platil po 42 gr. českých. Zř. F. 1. S. XXXI. Po čem zlato a stříbro pla- ceno býti má. Nar. o h. a k. Chtěl, aby ji penězi, po čemž zde zlatý platí, odbyli. NB. Tč. 14. — jak: hotovými. Nz. Pra- vidlo to pro všecky platí. Us. Pdl. Co Vendulka vyřkla, to u ní vždy na slovo p-lo (doslovně tomu věřila). Sá. To ve pří- čině naší téměř jedno platí. Šf. Strž. I. 169. 463 Směnku na ukázání p. S. N. I. 3. Toľko platí, kolko hlas husí v nebi. Slov. Rr. MBš. — o čem. Totéž platí o Dubravníku. Šf. Strž. II 292. — kde (odkud). Taková láska u mne pranic neplatí. Sá. Mezi živo- čichy p-li za nejposvátnější býk, kráva . . J. Lpř. Dj. I. 21. Můj otec platil za jeho otce v židech i křesťanech. Půh. I. 187. Já musila p. v židech z svého věna. Půh. II. 110 — odkud kam. Z kterýchž (ostrovů) se platí k špitálu sv. Pavla. 1579.