Platnéř, platnířPlatnéř, platníř (Reš.),
platnýř, e, m., z něm. Plattner, hotovitel zbraně a rozlič- ného jiného náčiní železného, nyní = klempíř. S. N.Vz Plát, Tk. II. 377., 382. Klempner, m. — Platnýř. V. —
Platnéřka, y, f., Klemp- nerin, m
. — Platnéřský, Klempner-. P
. tovaryš, ulice (v Praze).
Vz Tk. II
. 192., 377., IV. 169.
— Platnéřství, n
., die Klemp- nerei. Kon.