Platný
Platný = kdo platí. Berte, dokud dá- vám, dnes jsem náramně p-ný (rád platím). U Rychn. — P. = poplatní. Všichni lidé platní jsou nevolní. Vš. Jir. 150. Drží mi dva platná člověky; Dvór s lidmi p-nými. Půh. II. 134., 414. — P. = cenu mající. Vrátil jsem mu půjčku v minci platné. Kká. Td. 282. Lístek na rok p. Us. Pdl. — P. = kdo mnoho váží atd. P. právo. P. důvod, J. tr., člen společnosti, Čch., muž v obci. Smrž. Svazky, zásady obecně p-né. Šml., Sbn. Zemřel pan Michalec, muž velmi platný. Let. 467. P. účastenství v něčem míti. Mus. Poslal jsem ti p.psaní. Črn. Zuz. — P. = užitečný atd. Žádná domluva ni po zlém ni po dobrém pranic platna nebyla. Sá. — k čemu: k spasení. Krnd. 48. — v čem: v práci. Č. Kn. Š. 367. — komu čím. Byl obci naší radami p-ný. Mus. 1880. 161.