Plaziti
Plaziti, il, en, ení: plazívati = smýkati, táhnouti. Plz — plaz — plaziti. Gb. Hl. 146., Mkl. B. 436., 469. — Kom. J. 213. Schleppen, ziehen. — co: jazyk na někoho p., ausstrek- ken. Us. Pk. — co po čem. Slepky po zemi plazil. Mand. — co kudy: skrze oheň. Mand. — co kam. Plazí ku bráně svůj ohon zvířecí. Ráj. — se = na břiše lézti, táhnouti se po zemi, kriechen, schleichen. Had se plazí Us. Plazí se, co noha nohu mine (vleče se). Šm. — se kam. Hadice k děcku se pla- zila. Sych. Ku předu v pravo (v levo) plazit! Vorwärts rechts (links) kriechen! Čsk. — se kde. Pod stromem plazí se had. Us. Člun u vodách se plazí. Alx. — se kudy. Hájem ještěr se plazil. Sych. Plazí se tou cestou jakýsi nevtipa. Sych. — se odkud. Druzí s stráně sě plaziechu. Dal. 62. — se jak. Červem jsem se plazíval. Sš. Bs. 14. — se po čem. P. se po břiše, po zemi jako had. V. Po čtyřech se p. Us. Okurky po zemi se plazí (rozkládají se). D. — se před kým (pochlebovati mu). Nt.