Plaziti
Plaziti. Mkl. Etym. 237. — co = mo- tati, drchati. Kdo neumí dobře navíjeti přízi, plazí ji; kdo kositi neumí, plazí obilí; kdo pleje len, ať dá pozor, by ho neplazil. U Rou- šína. Plsk. P. šindel = rýhy do něho dě- lati. U Úboče. Rgl — s kým. Dycky s tyma koňma hdesik plazí (jezdí; říká, kdo se hněvá). U Star. Jičína. Vhl. — se jak: jako pes. Us. Dch. — kam: do okna (na- hlédati). Laš. Brt. D. 248.