Plece
Plece, e, n., na Slov. pleco, a, plecko, a, n., (plec, i, f.; plec, e, m , zastr.). Plece, e, n., dle Pole a ne dle Bůže. P., z pletje, rus. plěco. Vz více v Mkl. aL. 16., 221. — P. vyvýšená, široká čásť' s obou stran hořeních zad u člo- věka za ramenem a pod ramenem, die Schulter. Jg. Vz S. N. Plece na člověku. V. Dítky své na pleci nesa (šel). Dal. Na plecech nésti. Zlob. Aj pod nimi s předu postaví sě silných muž k mužu, se týkachu druh druha širo- kýma plecema. Rkk. 19. Na svých plecech a ramenách. V. Dáti komu kyjem po pleci. Rým. Namazal mu kyjem plece. Ukázati plece (utíkati). Vzíti nohy na plece. Obrátiti plece za se. Vz Útěk. Č. Kdo jest širokých plecí, mnoho unésti může. Kdo má široká plece, ten mnoho unese. V. Uzříte bohy na pleci nošeny. BO. (Bar. 6.). Plecema pokrčiti. Šm. — P., hořejší strana hořejší nohy, die Schulter (bei Tbieren). Přední plece od hovada. V. P. na volu, na koni. V. Lev plecí kosmatých. Kom. J. 202. P. vepřové (hyže). V. Tučné kýty i plece naloži šesti jezdcem za voji. Rkk. 21.