Plecháč
Plecháč, e, m., kdo má pleš, plechatý. Není každý p. farář. Km. Der Glatz-, Kahl- kopf. — P., peníz u starých Čechů, brakteat, zmrzlík. L. 1644. patenty císařskými groše české, p-če řečené, vyhlášeny, aby dráže přes tři krejcary brány nebyly. Bdž. Eine dünne aus Silberblech geschlagene Münze. Gl. — P., veliká dlazicí cihla, ein breiter Pflaster- ziegel. — P., plechovka, konvice z plechu, eine blecherne Kanne. Jg.