Plémě
Plémě (plímě), gt. plemene, n. (dle Rámě), Hus. 1. 401.; nyní obyčejně: plemeno, a, n. — Plemeno: Ben. V., Ros., D. O původu slova vz Mkl. B. 236., 237., aL. 10. Hý. — P., plod, die Brut, Frucht, Fasel. Jg. Dobytek, svini pro plemeno chovati, zur Zucht halten. D. Tele dáti na plemeno. Us. Jaké semeno, takové plemeno. Us. Hadí plémě. D. — P., rodina, potomstvo, pokolení, rod. V. P. v říši živo- číšstva větší neb menší kmen, jenž se jistými stálými vnějšími i duševními vlastnostmi od jiných kmenů téhož druhu liší. Vz S. N., Schd. II. 386., KP. I. 9., 68., Blř. 75. Nach- kommen, m., der Stamm, die Abkunft, Familie, das Geschlecht. Jg. Plémě lidské: P. bílé n. kaukazské (Europané), p. žluté n. mongolské (Čiňané), p. černé n. aethiopské (černochové v Africe), p. rudé n. indiánské (amer. Indiáni), p. tmavohnědé n. malaysské (na ostrovech australských); p. světlé: bílé a žluté; tmavé: černé, rudé á tmavohnědé. Tl., Pt. Aby neměl po sobě žádného plemena. Ben. V. Proklaté plémě býti. Br. Z mého plemene. St. skl. Zabila jest všecko p. (semen) králové. Bj. Přijmeš dievku ne pro své žádosti libosť, ale pro svých dětí plémě. BO. — P. s ved- lejším významem podlosti, das Gezücht, Volk, die Brut. Jg. — P. ženské (ženstvo), D., ještěrčí, hadí, — způsob, plod, rod, die Art, Gattung, Zucht, Race. Jg. Je tam mnoho plemen zvěři. Troj. To sele je z dobrého plemene. Kůň dobrého plemena. D. P, včel, rostlin. Jg.