Plesati
Plesati. Mkl. Etym 249. Got. plinsjan. Šf. Strž. I. 63., 469. Pléšu, pleši, pléše (íc). Vz List. fil. 1884. 89. — abs. Příroda plesá. Osv. V. 636. Jak se hude, tak se pleše. Bž. exc. — čím. Všichni národové plešte rukama. Ž. kl. 46. 2. Plešíc nohama. Št. Ř. 37. a — komu. Ptáče si plesá. Nečas. — kde: v trávných dolích. PI. I. 22. Pod ním kuoň jeho bujně plesáše. Výb. II. 44. Kteráž před svým mužem vždy jen smutna a kromě něho jako pleše. Št. Kn. š. 102. — kdy. V nadšení p. Kyt.