Pleskati
Pleskati. Mkl. Etym. 249. — abs. Prší, jen pleští =jako když se z konve lije. Us. Kšť. — co, koho kam: do zad. Us Roz- ličná jídla do sebe p , pantschen. Dch. — čím: dlaní. Dch. Dyž pujdu za stádem, plesknu si tatarem. Sš. P. 483. Rukama taktem o holénky a nohavice p. Brt. P. 25. — jak. Déšť pleští stále jako ze síta hustými kapkami. Us. Tč. Tři hodiny vy- mlčel, ale potom pleskal jako voda, když ju pustíš. Tč. Trudně pleščes. Hod. 86. a. Vz Plesktati.