Plésti
Plésti. V MV. nepravá glossa. Pa. — abs Vidíme, an plete (žvaní a p.). Výb. II. 262. A vidúce, an plete (se vymlouvá). Let. 483. — co. Plete žemličku (chodí špi- čkami nohou do sebe). Polič. Kká. — co z čeho. Plete mu řetěz z písku. Exc. — se kde. Došlo jest mne, že se rozličně v městech pražských plete (pletichy dělají). Arch. VII. 58. a j. P. se někomu mezi no- hama. Lpř. Sl. 1. 187. Darmo bychom se na tom bvětě pletli (kdyby nebylo žen a dětí). Němc. — o čem. Nyní pleť o pun- čošo U Chocerad. Vk. — co, se kam. Nepleť se do ničeho. Dch. Pořád se mi to do hlavy plete a přece bych rád na to zapomněl. Dch. Aby se jim v jich úřad nepletli. Hus I. 180. — se komu. Plete se mu rozum. Sá. — jak. Ten to všelijak plete. Us. Dch — čím. Sotva nohami pleteš. Hr. ruk. 387.