Plicní, plicný, pličný (i
Plicní, plicný, pličný (i dle obdoby: louka — luční, strouha — stružní, žába — žabí, kráva — kraví, pára — parní, šíje — tvrdošijný, líce — sličný atd. Mk.). — P., k plícím se vztahující, od plic, Lungen-. P. hlíza, V., bolesť, Kom. J. 300., neduh, D., shniliny (nákaza, palčivka), žíla, kámen, ko- ření (plicník), Jg., katarrh, kašel, kašel ka- tarrhalní n. zádušný n. křečovitý, dýchavič- nosť, zánět, souchotiny, S. N., snět, mrť, choroba, tepna, rána(u myslivců, která jde skrze plíce), bunice. Šp. Vz S. N. P. krevnice (Lungenblutader, f.), pleteň (Lungengeflecht, n.), vřed, komora (= pravá), křeč, podjed, rak, lalok, lék, střebavka, zkouška (v lékař. u dítka). Šm.