Plniti
Plniti, plň, -ně (íc), il, ěn, ění; plnívati — plné činiti, füllen; držeti, zachovávati, erfüllen, Genüge thun, leisten. Jg. — co: sud, míru, D., slib, V., Kom., přípověď, V., povinnosť, přátelství. Ros. Slunce běh plní (končí). Troj. Kdo mnoho slibuje, málo plní. Prov., Jg. —- (co) komu. Dobře ti plní (pije). Kom. Panna ctná dvěma mužoma viery plniti nemož. Tkad. 2. 81. Neplní mi slibu již na 12. léto. Půh. I. 222. — co jak. Peníze gruntovní na určité terminy p. Er. Slovo božie slyší a skutkem plní. Hus. 1. 46.