Plno
Plno. Vz Plný. — P., adv. a subst., voll, vollauf, die Fülle. Míti plno díla. D. Vidím plno lidí. Kom. Plno lidu bylo všude po ulicích. Cyr. Takových obrazů bylo plno v Římě. V. Když měsíce na plné bylo. Let. č. 435. Jest jich tam plno, že by jablko ne- propadlo. Dch. Je fa všady plno jako bídy. Na mor. Zlínsku Brt. Měsíc na plně (plný). Br. Dříve, než v plně uslyšíš, neodpovídej slova. Ctib.