Plnoletosť
Plnoletosť, i, f., plnoletství, n., dospělosť v plná léta, Volljährigkeit, í. Mus. P-sti do- síci, germ. m.: k létům přijíti, zletilosti do- jíti. Urs. 123. Cf. Aby oni (sirotci), když k létům přijdou, kde spravedlnosti hledati věděli. Jir.Anth. II.,, 171. Občan, který by po dosažené p-sti za mrhače se prohlásil, lépe: občan, kterýžby dojda zletilosti (do- spělých let) dle zákona, za mrhače byl pro- hlášen. Slovo plnoletosť jest german., vz Zá- konní. Šb.