Plný
Plný; pln, a, o: komp. plnější. P., ?l?n?, lit. pilnas, něm. voll, lat. plenus, skr. prána. Schl., Fk. 377. — P., nahrnutý, nandaný, voll. V. P. sklenice, míra, nádoba, měšec (penězi naplněný), žaludek (nakrmený). Jg. Plnou hlavu míti (myšlének, starostí). Jg. Mnoho domnění do pytle se vsype a plný nebude. Prov. Plnou hrsť něčeho vzíti. Plnou hubou se chválí. Plný klas k zemi se kloní. Prov. Jg. Jest jich plný dům, das ganze Haus ist ihrer voll. Dch. V plných zástupech (in hellen Haufen). Práce míti plné ruce. Dch. Hořeti p-ným plamenem, býti v p-ném plamenu. Hý. Z plna hrdla. Bž. 127. — čeho (s přidáním toho, čím věc naplněna). P. nečistoty a bláta, nebezpečenství, smutku, vína (opilý), větru (pyšný a nadutý), V., trní, kvítí, slzí, radosti. D. Víc může s hrsť moci, nežli s plný pytel práva. Prov. Jg. Sklenice plná piva. Us. P. vážných obyčejův. Kom. Plny ulice liudí oděných vidieše. Dal. 140. P. strachu. Dal. 5. P. ducha svatého, psoty. Chč. 301., 375. Podnebesie bě plno osvěty ot slunce. Rkk. 11. Bě lida pln bez mála chrám. Výb. II. 67. P. čeho. gt. 134., 95. Plna jsúc sv. ducha; plna milosti, plná múdrosti. Kat. 1100., 1951.3098. A plášč mokr a pln dešče. Žk. 217. Šli, ano všecka cesta plna bieše rúcha a osudie. Bj. Děvčat je plná dě- dina; malý domeček plný koleček (hodinky); Plné břicho krup (šípek); Plná hlava pentlí a tkanic. Er. P. 476., 20., 17., 8. Ta zvířata plna byla očí. Št. Plno bylo takových obrazů v Římě. V. Milosti plna. Dch. Bezbožníci, jichž mysl falše plna. Kom. Stáje plné skota. BO. Písně plné ducha a moci. Kom. Domové hostinští téměř všady lidu plni byli. čr. Sedm dřev plných listí. GR. Rozuměti mámy člověka plna hřiechův. GR. P. ctností. Hus. 1. 414. Vz Nabitý čeho, Naplněný. — čím: Staří této vazby užívali; ve slovenčině pojí se plný zhusta s instrumentalem, v češtině však řídí plný nyní v obec. mluvě jen ge- nitiv, jako naplněný instrumental (dříve také genitiv). Ht. Sr. ml. 32., Ht. Obr. 26. Košík stříbrný šafránem plný. Pass. 638. Peň bol plnučičký plný včelami. Pov. 430. Jedna truhla plna šatami. Pov. 16. Krajina meste- čkami, vsemi a lidem osedlým i všemi po- třebami plná. Sl. Uh. I. 43. (Slavatovy Děje král. uherského. Vyd. J. Jireček ve Vídni 1857. sv. I. Zb.). Cf. Její postel byla tuhá stínkami, voll Wanzen. Us. v Dobrušce. Vk. Plný čím ve smyslu hmotném = naplněn, nacpán; p. čeho — něco hojně obsahující. Do tohoto pádu kladou se z pravidla jména osob a jména odtažná. Brt. Vz Brt. o Instru- mentale 48., Brt. S. §. 141. — P., náležitou míru n. počet mající, celý, dokonalý, voll, vollkommen, vollständig. Jg. P. měsíc, V.; plným krokem jíti; s plnou dobrou volí; plných šest let krýti se musil. V. V plném běhu koně do sedla vyskakovali. Vrat. Plným právem tak učinil. Us. S plnou ochotností. Kom. P. rada. S plnou mocí někoho někam poslati. Vš. P. přízeň, potešení, Kom.; p. slib, řeč, Ros., svoboda. Troj. Plnou moc překročiti. Us. Plnou moc míti. Chč. 306. Vz Mocný list. P. moc. Arch. 1. 15. Kde plno, snáze nalévati. Plný soudek nezvučí. Pk. O plné moci, Vollmacht, mandatum, vz S. N. P. muška, vz Muška. P. či půlkruhovité kle- nutí, volles Gewölbe. Bc. — P., hojný, voll, reichlich. P. tvář, D., květ, Jg., hlas, Jg., roh (kopyto, nemoc, když spodek není vy- hloubený). Ja. Plná rozkoš. Dch. — čeho. P. věku, let. V. Jest pln živobytí. D. — v čem: ve tváři. Jg. Kůň plný v bocích. Db. — P., per ellipsin. Naběhl na plnou (pěsť). Přišel mi na plnou (právě když jsem se hněval). Us. O plnou k sobě pijí (sklenici). Z plného píti (dčbánu). Z plného nalévati (sudu). Us.